Madagaskar

Na letošní podzimní dovolenou jsem se moc těšila. Já se obecně moc ráda těším. Třeba i na maličkosti. Činí mě to šťastnou.

Opravdu?

Byla jsem v očekávání zážitků plných sluníčka, moře a relaxu. Tato dovolená na malém ostrůvku Nosy Be poblíž Madagaskaru však předčila mé očekávání. Mimo pohody mi dala také možnost nahlédnout do sebe sama.

Když se ocitnete na místě, kde neexistuje spěch a hluk, ocitnete se tváří v tvář ztrhané ženě, která se snaží uživit, jak se dá, dětem, které neznají naše vymoženosti a jsou šťastné za jakoukoli maličkost, kterou jim dáte, uvědomíte si, že tihle lidé jsou sice chudí, nemají nic, žijí bez elektřiny a čisté vody, ale přes to všechno působí velmi šťastně.

Vůbec se mi nechtělo zpět. Zpět do světa, kde existuje jen hluk a shon, kde se blízcí navzájem podvádějí, kde zaměstnanci zůstávají v práci, která je nebaví a do které se netěší.

Argumenty typu, že až vyrostou děti, zůstanou bez majetku, nenajdu lepší práci, jsem tady zvyklá… VÝMLUVY!
Ve skutečnosti jde o zbabělost a pohodlnost. To je i důvodem toho, že často žijeme v prostředí, které nám nesvědčí a s lidmi, kteří nám nevyhovují.

Potom utrácíme peníze za psychology a terapeuty, za kurzy jógy a za masáže, a to vše jen abychom se cítili alespoň trochu lépe. Ale nikdo nám nakonec nemůže pomoci, protože nikdo nás nezná tak, jako známe my sami sebe.

Obecný návod na štěstí neexistuje! Štěstí je pro každého jiné a je v něčem jiném. A když ho najdeme alespoň malý kousek, držme se ho!