Ono to se psaním nikdy není jednoduché. Nápady chodí zásadně tehdy, když není po ruce nic, kam to napsat. A když už je po ruce něco na psaní, zase ten nápad jako by si hrál na schovku… Ale občas, když se nestihne schovat včas… Nu, třeba se tu něco z toho ukáže.
O vražedném slůvku „ALE“
Jednoho dne jsem se při nějaké monotónní práci ponořil – tak jako často – do svých myšlenek. Vzpomínky se přesouvaly od jednoho zážitku ke druhému, od jednoho tématu k jinému. Jedním z nich byla situace dnešních dnů, kdy každý z … Pokračovat ve čtení →
Konkurentka
Povídka pro Markétku Dnešek Seděla v křesle v obývacím pokoji, tvář v dlaních a slzy se jí řinuly mezi prsty. Její ramena se otřásala tichým pláčem. Celou noc nespala. Proseděla ji v obýváku tak, jak ji tam zanechal. Políbil ji, pohladil po vlasech a … Pokračovat ve čtení →